Prosila bych o ověření, zda správně rozumím následujícímu stanovisku s ohledem na znovupřijetí zaměstnankyně na dobu určitou.

„Jestliže od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba tří let, k předchozímu pracovnímu poměru se nepřihlíží. Původní zaměstnavatel tak může uzavřít pracovní poměr znovu na dobu určitou až tři roky, a ten pak ještě dvakrát zopakovat. Pokud uplynula doba kratší, lze po skončení nového pracovního poměru sjednat další nový nebo jej prodloužit už jen jednou.“

Lze prosím dle tohoto výkladu postupovat v případě, kdy zaměstnankyně nastoupila na základě pracovní smlouvy do pracovního poměru na dobu určitou dvou let, následně prodlouženou dohodou o prodloužení pracovní smlouvy o tři roky a naposledy prodlouženou o další tři roky (s platností do července 2020)? Avšak v dubnu 2019 nastoupila na mateřskou dovolenou. Lze ji tedy nyní, k listopadu 2022 přijmout znovu na dobu určitou?