Ráda bych se zeptala na otázku ohledně zaměstnávání občanů Ukrajiny. Pokud mají vízum dočasné ochrany z ČR je postup celkem jasný. Jak ale postupovat v případě, že občan Ukrajiny přichází s již přiděleným vízem ze Slovenska? Je možné ho zaměstnat stejně jako Ukrajince s přiděleným D/DO/667 (668, 669) v ČR?

Jsme česká firma a zaměstnáváme občana Slovenské republiky, který by  rád dlouhodobě pracoval z domova (SR) v režimu home office. Co je nutno splnit za zákonné povinnosti a jaké důsledky má home office zaměstnance v zahraničí pro firmu?

Zaměstnanci byl proveden  test na alkohol a bylo mu naměřeno 2,4 promile, test byl zopakován po 10 minutách se stejným výsledkem, můžeme toto brát jako hrubé porušení pracovních povinností a na základě tohoto zjištění dát zaměstnanci výpověď a jaký paragraf zákoníku práce máme ve výpovědi uvést? Je důležité kolik promile jsme zaměstnanci naměřili a jak je nejlepší v této situaci postupovat v souladu se zákoníkem práce.

Jsou nějaká omezení, když si zaměstnanec sjedná druhý hlavní pracovní poměr u jiného zaměstnavatele, pracuje u jednoho zaměstnavatele od 6 do 14 hodin a u druhého zaměstnavatele chce pracovat od 14 do 22 hodin a oba pracovní poměru jsou na 37,5 hodiny týdně? Je takto sjednaná pracovní doba v pořádku? Nemusí druhý zaměstnavatel řešit přestávky v práci mezi směnami (mezi prvním a druhým zaměstnáním)?

Kdyby to byla práce mimo stálé pracoviště, je možné vykázat stejnou pracovní dobu, jakou má u prvního zaměstnavatele, tj. od 6 do 14 hodin? Pokud nemá druhý zaměstnavatel informaci, že má zaměstnanec v prvním zaměstnání pracovní dobu od 6 do 14 hodin (zaměstnanec mu to nesdělí a sjedná si stejnou pracovní dobu a nepracuje na stálém pracovišti, má různé pochůzky apod.) a jeho pracovní doba ve druhém zaměstnání se s pracovní dobou v prvním zaměstnání bude krýt, je to možné, neplynou z toho nějaké postihy pro zaměstnavatele?

A jak je to s nemocí a dovolenou – má stejný nárok i ve druhém zaměstnání? Není nějaký problém z ohledu bezpečnosti práce, když nemá přestávky mezi směnami? A co když se stane pracovní úraz, neřeší se přepracovanost zaměstnance?

Jaká jsou další úskalí druhého hlavního pracovního poměru, na co si dát pozor?

Kolegyni jsem do roku 2020 zpracovávala roční zúčtování, ale od roku 2021 již musí podat daňové přiznání z důvodu, jejž uvádím níže. Kolegyně si pořídila byt pro vlastní bydlení, v němž bydlela – takže úroky z hypotéky si v předchozích letech mohla v pořádku uplatňovat (splňovala i vše ostatní potřebné k tomuto odpočtu) v rámci ročního zúčtování u zaměstnavatele. Loni zkraje roku si však pořídila dům, do kterého se přestěhovala, a svůj původní byt dala kamarádce k pronájmu, přičemž pochopitelně ví, že příjem z takového pronájmu musí vepsat do § 9 v daňovém přiznání.

Ale aby toho nebylo málo, tak jí banka ERSTE Premium oba úvěry (jak na byt, tak na dům) sloučila (nechala refinancovat), a tudíž má kamarádka jen jedno potvrzení pro snížení úroků. Vysvětlila jsem jí, že takhle to nepůjde, jelikož k uplatnění úroků z úvěru lze uplatnit úroky do řádku 47 v daňovém přiznání jen pro vlastní bydlení, načež jsem ji vyzvala, aby zažádala banku o rozdělení (rozpad) dané částky na byt/dům. Banka jí však řekla, že toto udělat neumí, a kamarádka má tudíž v daňovém přiznání z celkového potvrzení odečíst 90 % na dům, a ty si pak uplatnit pro vlastní bydlení.

Moc prosím o vyjádření, jak celou situaci řešit dále, jelikož se jedná o nemalou částku k odpočtu (úroků).

Chtěla bych vás požádat o radu v oblasti GDPR. Jaké dokumenty musí firma zveřejnit nebo podepsat se zaměstnanci a partnery, aby splňovala aktuální požadavky GDPR? Mám na mysli vnitřní směrnice, souhlas se zpracováním o. údajů, zpracovatelská smlouvy, info na web aj. Dohledala jsem nějaké vzory, ale nejsem si jistá kompletním seznamem a správným zněním.

Jaké vzdělání, osvědčení či akreditaci máme požadovat od pověřence osobních údajů, abychom měli zajištěno, že jde o kompetentní osobu znalou problematiky?

Zaměstnáváme na DPP dva absolventy učiliště, dáváme jim 70 Kč za hodinu, což je méně než minimální mzda. Pracují max. 50 hod. za měsíc, máme smlouvu s učilištěm. Můžeme jim nechat těchto 70 Kč na hodinu?

Naše firma chce jako bonus zavést pět dní dovo­lené navíc pro zaměstnance, kteří jsou u firmy za­městnaní více jak deset let. Řešíme však otázku, zda to ostatní zaměstnanci nebudou chápat dis­kriminačně. Nárok bude jako benefit zakotven v kolektivní smlouvě. Jaký je Váš názor?

Zaměstnankyně byla zaměstnaná od 1.12.2021.
řádná dovolená - 27. 12., 28. 12., 4. 3. - 3 dny
neplacené volno - 13. 12., 29.-31. 12. - 4 dny
nemoc - 7. - 11. 3. - 5 dní

Zkušební doba do 28. 2.
+ 2 dny řádné dovolené z prosince + 4 dny neplacené volna z prosince - prodloužení do 8. 3.
+ 1 den řádné dovolené z března - prodloužení do 9. 3.
+ 5 dní nemoci - prodloužení do 16. 3.

Tedy, pokud 11. 3. zruším pracovní poměr ve zkušební době, je to v pořádku?