V případě, kdy testování zaměstnanců na nemoc covid-19 bude prováděno prostřednictvím poskytovatele zdravotnických služeb, bude třeba s tímto poskytovatelem uzavřít s ohledem na GDPR zpracovatelskou smlouvu? Vystupuje zaměstnavatel, kterému vyplývá povinnost testovat své zaměstnance, v roli správce osobních údajů a lékař, který provádí testování a vykazuje úkony zdravotní pojišťovně, v roli zpracovatele? Jak správně písemně ošetřit danou skutečnost?

Prosím o radu s výpočtem přepočteného stavu pro povinný podíl OZP. Vrátní s 12hodinovými směnami mají u nás fond 1950 hodin (plánujeme i svátky). Při přepočtu odpracovaných hodin a stanoveném fondu 1882,5 mi vychází přepočtený stav na víc než 1,3. Může to tak být? Máme úplně jiný fond pracovní doby, než se kterým se musí počítat.

Je výhodnější pro 12hodinové směny ponechat stravenky, když mají zaměstnanci nárok na dvě za odpracovanou směnu?

Mám dotaz ohledně výpočtu dovolené. Nerozumím totiž, jakým způsobem se započítává počet odpracovaných týdnů. Například když zaměstnanec pracuje v rovnoměrně rozvrženém režimu pracovní doby 40 hodin týdně, od pondělí do pátku. Do práce nastoupí 12. 1. a pracovní poměr ukončí 24. 6. Odpracuje všechny směny. Kolik týdnů se započítá? Započítává se počet dnů v PP (7dnů v týdnu), tedy 164/7 = 23,4? Nebo jen odpracované hodiny? Sice v tomto případě vychází počet týdnů stejně, není tomu tak ale vždy. Co je správný způsob? Nebo když zaměstnanec nastoupil 4. 1. a ukončil PP 28. 5. Zatímco při použití prvního výpočtu vychází 20,7, při použití druhého výpočtu vychází 21 týdnů.

Zaměstnanec byl šest měsíců na nemocenské. Má nárok na dovolenou za rok 2020, když od 1. 1. 2021 mu za leden nárok nevznikl?

Jak postupovat v případě stravenkového paušálu u 8hodinových směn? A co když nastane případ, že zaměstnanec odpracuje přesčas a místo 8 hodin jich odpracuje 11?

Pokud zaměstnanec pracuje na home office doma na vlastním PC, odpovídá zaměstnavatel z pohledu BOZP např. za technický stav jeho PC a souvisejících elektrických zařízení (např. prodlužovacích kabelů, tiskáren atd.)? Pokud ano, jak se zjišťuje, kdy a při čem vlastně došlo k úrazu, resp. co musí zaměstnavatel prokázat, aby se odpovědnosti zprostil?

Můj dotaz se týká obchodních cestujících. Kanceláře mají stabilně doma, jejich prací je navštěvovat zákazníky. Do mateřské společnosti jezdí zhruba jednou za měsíc. Máme vést evidenci docházky, nebo stačí jen evidence návštěv u zákazníků?

Mám dotaz ohledně evidence pracovní doby zaměstnanců vykonávajících práci na home office. Rozumím tomu, že musí být vedena evidence pracovní doby. Ale jak je to například s návštěvou lékaře? Když zaměstnanec jde během práce z domova k lékaři, má to dát na vědomí předem svému nadřízenému?

Chtěla bych se zeptat, zda je možné a jak případně formálně ošetřit použití živého vysílání v rámci našeho pracoviště. Pro zrychlení expedice bychom chtěli do oddělení logistiky instalovat monitor s trvalým živým přenosem z našeho oddělení expedice, aby logistici měli neustálý přehled o tom, co se právě nakládá atd. Standardně je naše společnost vybavena kamerovým systémem, ale u tohoto živého vysílání si nejsem jistá, zda platí stejná pravidla.