Zaměstnanec dlouhodobě neplní pracovní povinnosti a způsobil i prokazatelné i škody. Nyní je na nemocenské. Lze v této době doručit výtku, výpověď a informaci o vyčíslení škody, kterou zanedbáváním pracovních povinností způsobil?

Lze použít test zakoupený v lékárně na detekci omamných látek a ten za přítomnosti pověřené osoby (písemné pověření) provést u zaměstnance? V případě, že je test pozitivní, je možné ukončit PP podle § 55 odst. 1 písmeno b)? Pokud zaměstnanec se odmítne testovat, lze postupovat tak, že je brán jako pozitivní, a rozvázat PP dle § 55 odst. 1 písmeno b)?

Zaměstnankyně si koncem minulého roku nenechala dostatek dovolené na pokrytí celozávodní dovolené během vánočních svátků. Proto čerpala „náhradní volno“, které slíbila, že v tomto roce nadpracuje. Celkový počet hodin ale nenadpracovala, navíc měla celý další týden neomluvenou absenci. Vedoucímu došla trpělivost a se zaměstnankyní ukončil pracovní poměr dohodou. Zaměstnankyně už má však opět přečerpanou dovolenou, tudíž jí k datu odchodu naskočilo záporné saldo 46 hodin. Mohu jí tyto „neodpracované/chybějící“ hodiny odečíst ze mzdy?

Pokud se rozhodneme, že přejdeme z jednosměnného pracovního režimu na dvousměnný, zaměstnanec nemá toto rozvržení pracovní doby uvedeno ve smlouvě a odmítá na dvousměnný režim přejít (ani nechce podepsat dohodu o ukončení), jaký je další postup ze strany zaměstnavatele?

Ráda bych se zeptala na otázku ohledně zaměstnávání občanů Ukrajiny. Pokud mají vízum dočasné ochrany z ČR je postup celkem jasný. Jak ale postupovat v případě, že občan Ukrajiny přichází s již přiděleným vízem ze Slovenska? Je možné ho zaměstnat stejně jako Ukrajince s přiděleným D/DO/667 (668, 669) v ČR?

Jsme česká firma a zaměstnáváme občana Slovenské republiky, který by  rád dlouhodobě pracoval z domova (SR) v režimu home office. Co je nutno splnit za zákonné povinnosti a jaké důsledky má home office zaměstnance v zahraničí pro firmu?

Zaměstnanci byl proveden  test na alkohol a bylo mu naměřeno 2,4 promile, test byl zopakován po 10 minutách se stejným výsledkem, můžeme toto brát jako hrubé porušení pracovních povinností a na základě tohoto zjištění dát zaměstnanci výpověď a jaký paragraf zákoníku práce máme ve výpovědi uvést? Je důležité kolik promile jsme zaměstnanci naměřili a jak je nejlepší v této situaci postupovat v souladu se zákoníkem práce.

Jsou nějaká omezení, když si zaměstnanec sjedná druhý hlavní pracovní poměr u jiného zaměstnavatele, pracuje u jednoho zaměstnavatele od 6 do 14 hodin a u druhého zaměstnavatele chce pracovat od 14 do 22 hodin a oba pracovní poměru jsou na 37,5 hodiny týdně? Je takto sjednaná pracovní doba v pořádku? Nemusí druhý zaměstnavatel řešit přestávky v práci mezi směnami (mezi prvním a druhým zaměstnáním)?

Kdyby to byla práce mimo stálé pracoviště, je možné vykázat stejnou pracovní dobu, jakou má u prvního zaměstnavatele, tj. od 6 do 14 hodin? Pokud nemá druhý zaměstnavatel informaci, že má zaměstnanec v prvním zaměstnání pracovní dobu od 6 do 14 hodin (zaměstnanec mu to nesdělí a sjedná si stejnou pracovní dobu a nepracuje na stálém pracovišti, má různé pochůzky apod.) a jeho pracovní doba ve druhém zaměstnání se s pracovní dobou v prvním zaměstnání bude krýt, je to možné, neplynou z toho nějaké postihy pro zaměstnavatele?

A jak je to s nemocí a dovolenou – má stejný nárok i ve druhém zaměstnání? Není nějaký problém z ohledu bezpečnosti práce, když nemá přestávky mezi směnami? A co když se stane pracovní úraz, neřeší se přepracovanost zaměstnance?

Jaká jsou další úskalí druhého hlavního pracovního poměru, na co si dát pozor?

Kolegyni jsem do roku 2020 zpracovávala roční zúčtování, ale od roku 2021 již musí podat daňové přiznání z důvodu, jejž uvádím níže. Kolegyně si pořídila byt pro vlastní bydlení, v němž bydlela – takže úroky z hypotéky si v předchozích letech mohla v pořádku uplatňovat (splňovala i vše ostatní potřebné k tomuto odpočtu) v rámci ročního zúčtování u zaměstnavatele. Loni zkraje roku si však pořídila dům, do kterého se přestěhovala, a svůj původní byt dala kamarádce k pronájmu, přičemž pochopitelně ví, že příjem z takového pronájmu musí vepsat do § 9 v daňovém přiznání.

Ale aby toho nebylo málo, tak jí banka ERSTE Premium oba úvěry (jak na byt, tak na dům) sloučila (nechala refinancovat), a tudíž má kamarádka jen jedno potvrzení pro snížení úroků. Vysvětlila jsem jí, že takhle to nepůjde, jelikož k uplatnění úroků z úvěru lze uplatnit úroky do řádku 47 v daňovém přiznání jen pro vlastní bydlení, načež jsem ji vyzvala, aby zažádala banku o rozdělení (rozpad) dané částky na byt/dům. Banka jí však řekla, že toto udělat neumí, a kamarádka má tudíž v daňovém přiznání z celkového potvrzení odečíst 90 % na dům, a ty si pak uplatnit pro vlastní bydlení.

Moc prosím o vyjádření, jak celou situaci řešit dále, jelikož se jedná o nemalou částku k odpočtu (úroků).

Chtěla bych vás požádat o radu v oblasti GDPR. Jaké dokumenty musí firma zveřejnit nebo podepsat se zaměstnanci a partnery, aby splňovala aktuální požadavky GDPR? Mám na mysli vnitřní směrnice, souhlas se zpracováním o. údajů, zpracovatelská smlouvy, info na web aj. Dohledala jsem nějaké vzory, ale nejsem si jistá kompletním seznamem a správným zněním.